Stm v n nakreslilo na Grammarii posledn doteky zlata a purpuru a ohlasovalo př chod t měř věčn noci. Garethova Elia st la na terase sv ho skromn ho př bytku, ztracen ve sv ch myslenk ch, kdyz pozoroval horizont planouc posledn mi n dechy tajemn ho Draka nad hvězdn m Sluncem.
Jeho prsty sv raly zazloutl p smeno, předmět, jehoz slova uz nesčetněkr t znovu četl a snazil se rozlustit jeho v znam. Dlouh st ny se t hly jako spektr ln prsty sahaj c do minulosti, kterou Elia tak touzila pochopit.
Elia byla mlad zena, jej z zivot byl do t doby poznamen n klidem Raio de Sol, jej ho domova tak dlouho, jak si kdo pamatuje. Ale nyn ji odhalen obsazen v tom dopise konfrontovala s realitou, kterou si nikdy nedok zala představit.
Elia si pro sebe zaseptala hlasem t měř ztracen m v suměn větru: "Co si pro mě osud teď připravil?"
Jemn v nek hladil jej pokozku a přin sel s sebou vůni jasm nu a d vno zapomenut vzpom nky. Věděla, ze jej cesta ve Slunečn m paprsku skončila. Chystal se odej t do tajemn ho města NightGlen, dědictv , o kter m nic nevěděl, a zjeven , kter otřese z klady vseho, co znal.
Elia se zhluboka nadechl a jeho oči se naposledy obr tily k obzoru. Co ji v t vzd len zemi ček , nedok zala předv dat. Jedno vsak bylo jist jeho zivot uz nikdy nebude jako dř v, protoze kolo času se nezastavuje, neměn a nec t .
Tato ne prosn a lhostejn doba, kter vzdoruje nasim naděj m a touh m, nezn samotn n strahy sv vrtosiv existence. Nesoud , neodsuzuje nebo chyb .
I kdyz se postupem času vse rozplyne jako jarn mlha, Elia si př la udrzet sv mlad srdce v nadčasov m chladu, uzavřen jako zraněn zv ře, kter je třeba zkrotit. Rychle vsak zjistila, ze je nezdoln , cv laj c oř při hled n nov ch obzorů za hranicemi konvenc NightGlen a Grammarie.
Vase srdce bylo vzdy svobodn , ob valo okraje vaseho byt a vzdorovalo vasemu vlastn mu stěst . Pod kritick m pohledem času se Elia vystavil jevisti divadla zivota, čelil norm m a starom dn vizi vnucen role.
Tato cesta ji zavedla nečekan mi cestami a nyn se Elia snaz pochopit, jak se orientovat v nař zen ch l sky, kter j byla dř ve ciz .
Jej př běh pln vzletů a p dů je opravdov jako zivot bez př kras, se slavn mi i n ročn mi okamziky, ale vzdy s l skou přetrv vaj c jako slunce za destiv ho dne.
Elia opustil sv pohodl a propadl bouřliv v sni, kter ho p lila v hrudi jako dech draka, intenzivn a ohromuj c . V tomto zmatku nasel Elia někoho, kdo změnil jeho zivot.
Tento někdo byl z hadou, schopnou v n probudit rozkos i bolest. L ska mezi nimi, tak hlubok , otř sla zem pod jejich nohama. Elia si chv li myslela, ze nasli způsob, jak uniknout pravidlům, kter je uvěznila, a věřila, ze spolu mohou zůstat navzdy. Ale nastala realita: rodiny a tradice se postavily proti nim a oddělily je.
Jako by se svět obr til vzhůru nohama. Bez rozloučen zmizel a Elia zůstala a snazila se d t dohromady to, co zbylo.
Elia se boj , ze by se tento př běh mohl opakovat, ale uzn v , ze to, co zazila, ji pos lilo čelit budoucnosti. Nyn sleduje svou cestu s pocitem, ze ji zpovzd l sleduje, ch pe, ze mus tuto cestu proj t sama, aby zjistila, k m skutečně je.